Jirkovská pánev
| Jirkovská pánev | |
|---|---|
 Krajina mezi Jirkovem, Zaječicemi a Otvicemi | |
| Rozloha | 135,49 km² |
| Nadřazená jednotka | Chomutovsko-teplická pánev |
| Sousední jednotky | Bolebořská vrchovina Rudolická hornatina Komořanská kotlina Bořeňské středohoří Blažimská plošina Údlická kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Jirkovská pánev | |
| Horniny | jíly, písky |
| Povodí | Bílina |
| Souřadnice | 50°28′27″ s. š., 13°31′54″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jirkovská pánev je geomorfologický okrsek ve střední části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Most. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.[1]
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]Pánev se nachází přibližně mezi Chomutovem, Mostem a Havraní. Jihozápadní hranice probíhá od Velemyšlevsi k Chomutovu po levém okraji údolí Chomutovky. Severozápadní hranici tvoří úpatí Krušných hor. Hranice na severovýchodě je vzhledem k činnosti hnědouhelných lomů nezřetelná, ale u Mostu vytváří výběžky, díky kterým Jirkovská pánev za tří stran obklopuje vrch Ressl. Od Mostu vede hranice směrem na jih k Lišnici, kde se stáčí na západ přes Havraň k Saběnicím a znovu na jih k Velemyšlevsi. Další obce uvnitř pánve jsou Otvice, Vrskmaň, Strupčice, Malé Březno, Pesvice, Všestudy a Bílence.[2]
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]
Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí. Na nich se vytvořil erozně denudační povrch meziúdolních hřbetů a široce rozevřených údolí s občasnými výskyty drobných porcelanitových suků. Na úpatí Krušných hor vznikly říční náplavové kužely a haldy a říční terasy podél Bíliny.[3] Zejména západní část území byla výrazně pozměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí v Lomu ČSA a Lomu Vršany, mezi kterými vede Ervěnický koridor.
V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIA-3B-4 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[3] Na jihozápadě sousedí s Údlickou a na severovýchodě s Komořanskou kotlinou. Severozápadní hranici tvoří krušnohorské okrsky Bolebořská vrchovina a Rudolická hornatina. Východní část, která zasahuje k Mostu, hraničí s okrskem Bořeňské středohoří a na jihovýchodě přechází v Blažimskou plošinu v Žatecké pánvi.[1]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Největším vodním tokem v oblasti je řeka Bílina, která je z důvodu těžby uhlí v prostoru Ervěnického koridoru svedena do potrubní přeložky. Střední část pánve odvodňuje říčka Srpina. Významnými vodními plochami jsou umělé nádrže Zaječice, Újezd a Velký Otvický rybník.[2] Na místě historické těžby kamenečných břidlic vzniklo Kamencové jezero.[4]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Významným výškovým bodem Jirkovské pánve je Údlické doubí (též Údlický lesík, 367,2 m n. m.) se stejnojmennou přírodní památkou. Dalším chráněným územím je přírodní památka Slanisko u Škrle v jižní části pánve.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 123.
- ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jirkovská pánev, s. 204.
- ↑ GABRIELOVÁ, Ivana. Je chomutovské Kamencové jezero přirozená nádrž?. Geografické rozhledy. Prosinec 1996, roč. 6, čís. 3, s. 82–84. ISSN 1210-3004.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jirkovská pánev na Wikimedia Commons
